Druhý týden je za mnou a je jasný, že Šípková Růženka dostala v mojí podobě novej rozměr (doslova). Spím jako dudek, velmi často do odpoledních hodin. Už se nedivím, že mistrovství světa ve spaní je v Madridu. Možná bych se mohla přihlásit, protože snídat ve tři? Noproblema, ani v noci.
Nějak velmi rychle jsem se adaptovala na zdejší - co můžeš udělat dnes, udělej za týden. Je to tu taková pohoda, že mě tu to nejspíš definitivně zkazí.
Jasně, nějaký povinnosti mám, ale volný čas je několikanásobně vyšší, takže momentálně moje největší starost je, kolik stojí letenky do Porta nebo na Mallorcu a jestli bude moře za měsíc koupatelný. A taky neúnavně hledám dokonalou kavárnu na psaní, z Brna jsem totiž vážně kavárensky rozmazlená.
Zatím je to pořád dovolenka, čtrnáct dní, to je tak akorát. Ale nějak začínám cítím, že musím začít něco dělat. Třeba se začít pořádně učit španělsky. Protože Španělé mluví anglicky stejně jako Francouzi - buď vůbec, anebo strašně. Osvědčilo se mi radši používat svoji dokonale sekanou španělštinu, ve které se nejčastěji objevuje - caffé con leche (abych furt nespala), než jiný cizí jazyky, chudáci kudrnatí jsou pak zmatení.
A taky bych chtěla začít seriózně začít něco psát. Něco se strukturou, dlouhýho, do čeho se totálně zažeru. Jóóó, to by byla paráda...
a taky bych chtěla začít běhat...
a podívat se na bakalářku....
anebo napsat aspoň pár e-mailů do školy...
ale možná to nechám až na příští týden, to bude víc času ♥
PS: Víte jak v pondělí u nás je všude v galeriích a muzeích zavřeno? Tak ve Španělsku je to taky!
PSS: Člověk se jednou vykope před dvanáctou... ¨
PSSS: #svetovejproblém
Žádné komentáře:
Okomentovat